Chtěla sem napsat článek, v němž jsem si chtěla stěžovat na to, jak si mě eM vůbec nevšímá. Jen kolem mě prochází culí se, ale že by se zastavil? Že by mě obejmul? Že by mi dokázal, že chce aby všichni věděli, že mě má rád? Vůbec. Kruci!
Ale mám nějakou dobrou náladu. I přesto, že na mě máti už tak půl hodiny ječí, že to mám vypnout. I přesto , že mě dneska celý den bolela hlava. A nešla jsem na odpoledka. Se mám skvěle. Vůbec nevím proč. A ten nejvíc sebevědomý tu kecá nějaké HO věci. aaa!
Ale mám nějakou dobrou náladu. I přesto, že na mě máti už tak půl hodiny ječí, že to mám vypnout. I přesto , že mě dneska celý den bolela hlava. A nešla jsem na odpoledka. Se mám skvěle. Vůbec nevím proč. A ten nejvíc sebevědomý tu kecá nějaké HO věci. aaa!
Docházím k názoru, že mé články nic neřeší a jsou totálně trapné. Máti si chce pustit Alenku. Musím jít. Omlouvám se za tenhle teplý článek. Já se polepším.
Kluci jsou obtížní. Hlavně před kamarády na sobě nechcou nechat znát, že mu na tobě záleží. Ale neztrácej nadjěi, třeba se všechno změní. :)
Neje o to, jeslti je článek dlouhý, nebo krátký (a třeba i s chybama), ale jde o to, co se v něm nachází. A všichni píšeme srdcem.. a to je to nejhlavnější. :)